O akci
Pátek, 13. 4. 2018
Je duben, pátek třináctého, a skupina mládežníků, převážně z Poděbradského seniorátu, se začíná pomalu sjíždět do Libice nad Cidlinou. Ne proto, aby tu společně přečkala pověstmi opředené nešťastné datum, ale aby tu společně prožila víkend plný zábavy, duchovního programu, zpěvu a her. Na letošní jarní seniorátní dny na téma „Hrdinství“ se všichni moc těšili a zavítala mezi nás nejedna nová tvář. Náš SOM se je tentokrát snažil připravit trochu jinak a přeje si, abychom si z pobytu odvezli i opravdový vnitřní prožitek. Tak uvidíme, možná že se během těch několika dnů stanou hrdinové i z nás, alespoň na chvíli. A hele, už máme šest hodin večer a právě začínáme!
Po vzájemném představení je čas na první bod programu, je jím superhrdinská hra. Na papír ve skupinkách kreslíme svého idola a plněním různých úkolů mu získáváme všelijaké schopnosti, které každý správný hrdina potřebuje. Je to velká zábava a plakát s portréty našich hrdinů zůstává ve společenské místnosti vystaven celý víkend.
Po vyčerpávajících soubojích přichází čas na zaslouženou večeři. Máme chleby s domácími pomazánkami a nechybí samozřejmě ani česneková, naše oblíbená. Sedíme společně u stolu a nadšeně si povídáme, protože jsme ještě plni dojmů z předešlé hry. A to se nesmí nechat jen tak být! Proto hned po umytí nádobí sedáme opět do kroužku a debatujeme nad tím, co pro nás znamená být hrdina, kdo je naším vzorem, jaké chování od hrdiny očekáváme apod. Je z toho velice příjemné posezení a je moc fajn, že se nikdo nebojí mluvit a podělit se s ostatními o svůj názor.
Postupně se také dostáváme k tomu, co nás čeká další den. Odpoledne se půjdeme podívat do místní Diakonie, abychom zkrátili čas babičkám a dědečkům, kteří tam žijí. Připravíme si pro ně krátký program a pak s nimi prostě budeme trávit čas. Vyměníme si o chystaném počinu pár slov, ale vše zdá být jasné. Uvidíme, jak to zítra dopadne, zatím jsme všichni plni očekávání!
Teď už je ale čas na zakončení dne, pobožnost si pro nás připravil Maťko Bánoci. Spolu s ním si připomínáme a hledáme příběhy různých hrdinů z Bible. Mluvíme o Noemovi, Ester, Jonášovi, Davidovi,… Páni! V Bibli je tolik hrdinů, to se člověk nestačí divit. Doprostřed místnosti navíc Maťko umístil stůl s mnoha plátěnými panáčky, takže jejich velké množství máme i krásně vizuálně znázorněné. A aby to mělo tu správnou „atmošku“, za každého hrdinu dokonce zapálíme na stole i jednu svíčku. Na konci si každý jednoho takového svého panáčka-hrdinu vyrábíme.
Po pobožnosti ještě chvíli zpíváme, povídáme si a občerstvujeme se. Pak spácháme večerní hygienu a uléháme do spacáku, abychom byli svěží do sobotního dne.
Sobota, 14. 4. 2018
Druhého dne vstáváme v osm hodin a po vydatné snídani se vydáváme do střediska Diakonie v Libici nad Cidlinou. Všichni se shromáždíme ve společenské místnosti a slova se jako první ujímá farář z Kutné Hory, Ondřej Zikmund. Ten všem přítomným předčítá velikonoční příběh a poté všichni společně zpíváme našim hostitelům několik písní ze zpěvníku Svítá. Pak už je čas rozejít se mezi babičky a dědečky a zahájit konverzaci. Přes počáteční rozpaky jsme se všichni rychle dostali a za okamžik už se místností nesou tlumené rozhovory, vyprávění a smích. Radost všech ze vzájemného poznání je tak velká, že začíná být téměř hmatatelná. Je nám krásně a u srdce máme hřejivý pocit z toho, co děláme. S překvapením zjišťujeme, jak skvělé a snadné to je. Zpět na faru jdeme plni nadšení, zjistili jsme, že mluvit se starými lidmi vůbec není složité a přitom velice důležité. Teď, když jsme si to zažili na vlastní kůži, odcházíme s předsevzetím, že na to nechceme zapomenout a vynasnažíme se co nejlépe věnovat alespoň našim prarodičům.
Po návratu na faru spořádáme malou svačinku a pak si vysvětlujeme další aktivitu. Jsme rozděleni do několika skupinek. V nich máme secvičit krátkou scénku, aby se v ní vyskytoval nějaký hrdina. Jen to zašumí a už jsme všichni na svém místečku, kde nás nikdo jiný nevidí a můžeme tedy poctivě nacvičovat. Nejprve si všechny skupinky musí scénku vymyslet. Když je scénář hotov, rozdělujeme si role a hrajeme a hrajeme, dokud všichni vše neumí. Divadlo budeme předvádět až večer, tak si vše musíme pořádně zafixovat a chvíli to tedy trvá. Když už je ale hotova i poslední skupina, scházíme se opět všichni na faře k dobrému obědu. Máme guláš s chlebem a je to přímo vynikající.
Po dobrém jídle a umytí nádobí přicházíme do vedlejší místnosti, kde je již připraven dataprojektor. Všichni se pohodlně usadí a sledujeme tři videa z přednáškového vzdělávacího portálu TEDx. Zaujala nás například myšlenka Petra Krejčího, který mluvil o tom, jak je důležité překračovat hranici komfortu v každodenním životě. „Hm, nedělali jsme něco podobného dnes v Diakonii?“ napadne nás. Zajímavá je také přednáška Philipa Zimbarda, který mluví o svém vězeňském experimentu a událostech mu podobných. Pokouší se porozumět podstatě lidského bytí a za hrdiny označuje ty, kteří v sobě zlo ve zlomovém okamžiku dokáží rozpoznat a vzdorovat mu, i když to nemusí být snadné.
Poté následuje další přemýšlení. Tentokrát s Jožkou Patočkou a Jakubem Ortem, kteří za námi přijeli, aby nám pověděli něco o klima-kempu a tzv. občanské neposlušnosti. Následuje diskuse, kde se také hodně mluví o obnovitelných energetických zdrojích. Všichni se zdají být velice zaujatí a tak diskuse nekončí ani u svačiny, kam jsme oba hosty pozvali poté, co jsme absolvovali několik přemýšlecích aktivit venku, které pro nás měli připraveny.
Po sváče jsou na programu dvě dílny (Zero Waste, drátkování) a fotbal, ten se ukázal aktivitou nejpopulárnější, protože se ho účastnila velká většina všech přítomných. Na dílně Zero Waste se ovšem přítomní naučili vytvořit si vlastní deodorant, či zubní pastu a na drátkování zase vyrobit například čtyřlístek či motýlka, nebo si odrátkovat kamínek. Celý den krásně svítí sluníčko, takže se obě dílny přesouvají ven a je nám všem moc pěkně.
Když se zas všichni sejdeme, usedáme venku do kroužku. Zde je naším cílem víkend zhodnotit a popovídat si o tom, co jsme prožili. Hodně ještě diskutujeme nad přednáškami z TEDu. Nejvíce asi o experimetnu Philipa Zimbarda. Všichni se pozorně posloucháme, neskáčeme si do řeči a tak je z toho příjemná výměna názorů. Už nám ale začíná být trochu chladno, a proto se přesouváme dovnitř, kde už je připravená večeře, chleby ve vajíčku.
A už je to tady. Na řadu přichází dlouho očekávané hraní našich secvičených scének. Venku již je sice tma, ale přesto se všichni vydáváme za faru na pomník Slavníkovců, kde si jedna skupinka scénku připravila. Svítí nad námi hvězdy a my sledujeme krátkou hru o tom, jak jeden Přemyslovec odmítl zabít malé dítě z rodu Slavníkovců, zachránil jej a nakonec byl kvůli tomu popraven. Atmosféra je v noci velice tajemná a všichni se cítíme trochu čarovně.
Po potlesku se vracíme na faru, kde ve společenské místnosti tvoříme improvizované jeviště a sledujeme další scénky. Je to veliká legrace a všichni se báječně bavíme. Tvrdá porota složená ze dvou SOMáků nám poté oznamuje své hodnocení a tak si vzájemně gratulujeme a vítězná skupina dostává čokoládu.
Už je pozdě, židle jsou přestavěny do kroužku a všichni posloucháme Laliu Diopovou, která si pro nás připravila krátkou pobožnost a apoštolu Pavlovi a o prvotních církvích, které také museli mít velikou odvahu, když se rozhodli Pavlovi věřit i přes to, jak se před tím choval. Vše končíme společnou modlitbou.
Zůstáváme ještě sedět a dlouho do noci zpíváme za zvuku klavíru a houslí, na které nás doprovází dva mládežníci, mnoho různých „Svítákovek“. K občerstvení máme spoustu dobrůtek, chipsů, buráků a džusů. Je to hezký večer a i po doznění posledních tónů jsme ještě dlouho vzhůru a povídáme si.
Neděle, 15. 4. 2018
Druhý den po snídani je třeba uklidit. Myjeme poslední kusy nádobí, balíme, zametáme, vytíráme, abychom byli připraveni včas vyrazit opět do Diakonie, tentokrát ale na bohoslužby. Uklidit vše včas se nám podařilo, a tak kolem půl desáté vyrážíme. Na místě se zdravíme s našimi novými přáteli ze včerejší návštěvy a poté si přistavujeme několik židlí, abychom se všichni měli kam usadit. Po krásných bohoslužbách, které měl připraven bratr farář Jaroslav Fér a po poděkování místnímu sboru už nám nezbývá než se rozloučit. Někteří se ještě vrací na faru pro zavazadla a pak si naposledy máváme a slibujeme si, že se zase uvidíme na další akci, kterou bude RelaxMax (2. – 3. 6.).
Tak přijeďte také, všichni jste zváni!
Z našeho facebooku
Informace
Co to znamená být hrdinou? Je k tomu třeba nějaký suprdrsný kostým? Je to těžké? Musí být hrdinství vždy vidět a poznat na první pohled? Kde takové hrdinství hledat? Nebo je snad všude kolem nás?
Milí mládežníci,
po nějakém čase jsme tu opět s pozváním na další akci. Na akci, která přímo voní dobrodružstvím, neboť se bude celá točit kolem hrdinů a hrdinských příběhů. Nebo počkat, možná vlastně ne. Možná, že hrdinství vůbec nemusí být opředeno vzrušením, adrenalinem, pavoučími lidmi a podobnými divnůstkami. Kdo ví?
Přijeďte (supermani mohou i přiletět) za námi 13. – 15. 4. 2018 do Libice nad Cidlinou (Ke Hradišti 12). Bude se tam konat Jarní seniorátní mládež na téma (ano, bystřejší z vás již možná poznali) Hrdinství, začínáme v 18:00!
A co všechno že spolu zažijeme? Zažijeme nějaké to vzrůšo při páteční akční hře. Trochu klidu při zpívání. Trochu přemýšlení při duchovním a jiném programu. Trochu výtvarna a ekologie při dílnách. A také hodně legrace a smíchu při společně ztrávených chvílích!
Cena je pro:
přihlášené: 210 Kč
nepřihlášené: 260 Kč
sourozence: 160 Kč
nové tváře do patnácti let: 0 Kč (huuustý, co?)
Přihlašovat se můžete do 10. 4. 2018.
Tož, tak přijeďte, my se na Vás těšíme!
S přáním požehnaných Velikonoc,
Váš SOM Poděbradského seniorátu
